Jak to vlastně všechno začalo a náš velký vzor.
První soutěž skrz západní Afriku
Rallye, ve skutečnosti hlavně těžká terénní soutěž, byla poprvé odstartována 16. prosince 1978 na pařížském náměstí Place du Trocadéro et du 11 Novembre. Trasa vedla z Francie přes Alžírsko, Niger, Mali a Horní Voltu do Senegalu. Už do prvního ročníku se přihlásilo 179 strojů ve třech kategoriích: 87 motocyklů, 80 osobních a 12 nákladních aut.
Soutěž v té době ještě nesla prostý název l´ Afrique a patronát nad ní nesly významné časopisy Paris Match a l´ Equipe. V některých médiích byla pejorativně označena jako "soutěž bláznů", protože jen málokdo si dokázal představit skutečné podmínky soutěže dlouhé přes 10.000 kilometrů, pro kterou byla dokonce zajištěna lékařská pomoc v celé trase. Ale již v tomto prvním ročníku došlo ke smrtelné nehodě - jeden motocyklista neuposlechl propozice a při jízdě bez ochranné přilby utrpěl smrtelný úraz. Ovšem soutěž v té době neměla ještě tak náročný ráz jako o několik let později: o poměrně rozumném Sabinově přístupu k plánování závodu svědčí i fakt, že tento první závod dokončil i vůz z roku 1926 nebo že se většina etap dokončovala ještě za světla.
Vznik Rallye Paříž - Dakar
Africká soutěž vzbudila značný zájem i u profesionálních týmů coby "jediná soutěž na světě, která dokáže závodníka i stroj otestovat po všech podmínkách" a druhého ročníku, již pod názvem Rallye Paris - Dakar, se v roce 1980 zúčastnilo 210 posádek. Sabine značně vylepšil péči o závodníky a uzavřel smlouvu s cestovní kanceláří Africatours, která se postarala o řádné stravování pro všechny závodníky (tj. zejména vydatné snídaně a teplé večeře), zároveň se rozhodl zpřísnit podmínky technické pomoci a poněkud srovnat podmínky profesionálů vůči amatérům (v prvním ročníku totiž týmu Porsche značně vypomáhala jeho flotila vrtulníků, a to jak servisem přímo na trati, tak i vzdušnou navigací): všechny kategorie byly dále rozděleny na sériové stroje, přísněji posuzované modifikované sériové stroje a nejpřísněji hodnocené speciály/prototypy. Veškerá technická pomoc pro soutěžící musela být transportována výhradně po zemi, nesměla se používat rádiová navigace a vysílačky směly být odplombovány a použity pouze v případech ohrožení života. Sabine se při soutěži také musel vypořádat s nehodou doprovodného kamionu TSO, ze kterého uniklo několik tisíc litrů benzínu určeného pro závodníky, a tak dodatečně upravil některé náročné trasy tak, aby závodní stroje ušetřily palivo.
Pak se zrodil nápad.
Nebýt pánů z Liazu a Tatry pod hlavičkou Motokovu z osmdesátých let, nikdy by tu nebyla taková touha po dobrodružství na cestách necestách v našich dětských snech. Čas plynul a technologie dětských hraček nezná své meze, tak vznikl nápad postavit si vlastní rc Dakarku.
Vlastnit sám rc Dakarku je krásný pocit, ale když se sejdou tři pánové a začnou se společně projíždět a zdolávat terénní nástrahy s rc modely dakarských náklaďáků dostaví se opravdu to správné modelářské soutěžní vzrušení a v roce 2012 se odjel první opravdový rc dakarský závod se vším co k němu patří.
Photo by Pavel Herm